Dlužníci pozor. Prohlášení konkursu na majetek vašeho věřitele má zásadní důsledky pro plnění dluhu

05.04.2017, Mgr. Klára Švandelíková


Nenápadné ustanovení insolvenčního zákona může značně zkomplikovat život řadě dlužníků. Pokud totiž po prohlášení konkursu na majetek osoby, která je jejich věřitelem, plní tomuto věřiteli a plnění se nedostane do majetkové podstaty, nezprošťují se tímto plněním svého závazku. Jinými slovy, dluh není splněn, není-li o plnění obohacena majetková podstata. Může se tak stát, že po nich bude insolvenční správce dluh úspěšně (znovu) vymáhat.

Jedním z účinků prohlášení konkursu je tak změna místa plnění dluhu[1], a to k okamžiku zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Výše uvedené pravidlo skrývající se v ustanovení § 249 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“) se neuplatní pouze v případě, že tato osoba prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty.

Pozor na princip veřejnosti insolvenčního řízení

Povinnost osoby, která má závazek vůči dlužníku, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, je přímým důsledkem principu veřejnosti insolvenčního řízení, jenž je zajišťován prostřednictvím on-line dostupného insolvenčního rejstříku. Díky tomu je možné předpokládat, že zúčastněné subjekty jsou si vědomi, že došlo k rozhodnutí o úpadku dlužníka, respektive k prohlášení konkursu na jeho majetek.[2]

Kdo tvrdí, že o prohlášení konkursu nevěděl, respektive vědět nemohl, musí současně s tímto tvrzením prokázat existenci objektivních důvodů, které by mu za současného naplnění péče řádného hospodáře bránily zjistit si informaci o prohlášení konkursu na majetek svého věřitele. Jde o tzv. objektivní nevědomost, tj. nemožnost vědět, která musí být vždy posouzena individuálně, s ohledem na konkrétní okolnosti.[3]

Druhou variantou, kdy je možné, aby byla osoba mající závazek vůči dlužníku tohoto závazku zproštěna, je situace, kdy sice plnila přímo dlužníku, avšak je schopna prokázat, že její plnění bylo do dispozice dlužníka vydáno tak, že bylo možno vzhledem k okolnostem očekávat vydání plnění do majetkové podstaty. Takovou okolností by mohla být například situace, kdy dlužník informoval tuto osobu o prohlášení konkursu a současně se zavázal, že přijaté plnění předá insolvenčnímu správci.[4]

Z judikatury

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 21 Cdo 726/2010, věnoval povinnosti zaměstnavatele vyplatit do konkursní podstaty část mzdy, která do ní náleží, a to za situace, kdy ji již vyplatil zaměstnanci, který ji však do konkursní podstaty nepoukázal. Ačkoli uvedenou problematiku posuzoval podle právní úpravy účinné do konce roku 2007, tj. v souvislosti se zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, jsou jeho závěry aplikovatelné též na současný IZ.

V uvedené věci se správkyně konkursní podstaty úpadkyně, která byla zaměstnankyní žalovaného, domáhala po žalovaném (zaměstnavateli) zaplacení částky 82.030,- Kč s příslušenstvím, neboť i přesto, že mzda úpadkyně v části, která přesahovala nezabavitelnou část mzdy, náležela do konkursní podstaty, byla zaměstnavatelem vyplacena úpadkyni a nikoliv do konkursní podstaty. Žalovaný se žalobě bránil argumentem, že o konkursu nevěděl a vyslovil názor, že správkyně konkursní podstaty byla povinna učinit takové kroky, aby se o prohlášení konkursu dozvěděl, a také aby věděl kam, respektive na jaký účet má příslušné částky mzdy zasílat.

Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že bylo-li usnesení o prohlášení konkursu předepsaným způsobem zveřejněno, nemůže nikdo oprávněně uvádět a dovozovat, že o prohlášení konkursu nevěděl, nebylo-li mu objektivně znemožněno se o prohlášení konkursu opravdu dozvědět. Správce konkursní podstaty přitom podle uvedeného rozhodnutí není povinen vyrozumět dlužníka úpadce o tom, že byl na majetek úpadce prohlášen konkurs; naopak, je zde dán důvod očekávat, že každý, jehož práv a povinností se prohlášení konkursu může dotýkat, a tedy i úpadcův dlužník, se o prohlášení konkursu dozví zveřejněním příslušeného rozhodnutí.

Doporučení na závěr – kontrolujte insolvenční rejstřík

Pro úplnost je třeba uvést, že insolvenční správce je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky, jak plyne z ustanovení § 294 odst. 1 IZ, a nemá tak v podstatě možnost dluh osobě, která se nezprostila svého závazku plněním svému věřiteli, odpustit. Insolvenční správce má navíc nespornou výhodu při soudním vymáhání tohoto dluhu. Kromě toho, že bude s vysokou pravděpodobností úspěšný, je navíc osvobozen od soudních poplatků.

S ohledem na výše uvedené lze jen doporučit, aby si dlužníci před plněním dluhu zkontrolovali, zdali není proti jejich věřiteli vedeno insolvenční řízení, respektive zda nebyl na věřitelův majetek prohlášen konkurs. Pokud by totiž k takovému zjištění došli, jsou povinni plnit dluh do majetkové podstaty k rukám insolvenčního správce. V opačném případě je velmi pravděpodobně dostihne citelná sankce.

[1] HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 867. 

[2] Kozák, J., Dadam, A., Pachl, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016, s. 850. 

[3] Tamtéž. 

[4] Tamtéž.